Všichni se už těšíme na vysněný chodník v Choceradské ulici, který výrazně zvýší bezpečnost chodců v obci. Mluví se o něm již řadu let a do konce roku 2024 by měl být od vodojemu až po náves hotov, pokud se nám podaří překonat všechny obcí nezaviněné překážky, které se nám staví do cesty.
Další dobrou zprávou je, že se nám díky proaktivnímu pátrání v houštině dostupných dotací podařilo zajistit financování druhé etapy chodníku z návsi až do Srbína. Do konce tohoto roku bude připraven projekt, zajištěna nezbytná administrativa a příští rok, pokud půjde vše podle plánu, bychom chtěli začít stavět.
Proč ale vybudování chodníku Choceradská trvá tak dlouho? Věřte mi, že jako starostku mě to štve stejně jako vás, nebo snad ještě víc. Člověk se snaží, odevzdá tomu absolutní maximum a stejně některé věci nejdou tak rychle, jak bych chtěla. Ráda bych nicméně na tomto projektu popsala, s čím vším se musíme u staveb tohoto typu poprat, než se je povede dotáhnout do konce. Budete možná překvapeni.
Všechno začalo před rokem 2014, kdy se nám povedlo na chodník Choceradská zajistit takzvané územní rozhodnutí. Pak se bohužel v letech 2014-18 starostce Olmrové a jejím pokračovatelům nepodařilo za celé čtyři roky získat navazující stavební povolení.
Já jsem se na úřad vrátila v roce 2018 a společně s kolegy se nám postupně podařilo přes četné překážky stavební povolení získat.
Pak klasicky stejně jako u jiných projektů nastává další problém – jak stavbu za nějakých 35 milionů zaplatit. Nakonec se po nemalých peripetiích podařilo úspěšně získat dotaci z takzvaného IROPu (peníze z evropských fondů).
Ale tím to zdaleka nekončí. Do toho musíte neustále čekat, než se dokončí projektová dokumentace. Ta má několik stupňů: projektová dokumentace ke stavebnímu povolení, projektová dokumentace realizační… vyhotovení každé z nich trvá půl roku a až rok. Do toho nekonečné lhůty na nabytí právní moci, lhůty v rámci výběrového řízení stavební firmy a tak dále.
To všechno by se nějak zvládlo, ale bohužel nám začaly házet klacky pod nohy i některé ekologické spolky působící ve Svojeticích – většina z nich je mimochodem reprezentována opozičními zastupiteli. Tyto spolky využily technicistního problému způsobeného katastrem nemovitostí, který sloučil dva původně samostatné pozemky.
Na jednom z nich se měla u nového chodníku stavět autobusová zastávka pro nás občany, na druhém pozemku se vyskytují chráněné rostliny a živočichové. Po sloučení šlo najednou o pozemek jeden, čehož zmíněné spolky zneužily k obstrukcím, a de facto tak ohrozily jak včasné dokončení chodníku do konce roku 2024, tak čerpání dotace, která je právě tímto datem podmíněna.
A ještě třešinka na dortu – členka Hodnotící komise, jedna z opozičních zastupitelek, špatně pochopila úlohu této komise a místo kontroly dokumentů dodaných účastníkem výběrového řízení (stavební firmou) se pustila do posuzování projektové dokumentace, která byla v tu dobu už dávno uzavřená a byla možnost se k ní vyjádřit předtím – před soutěží.
Chtěla jsem tímto obsáhlým popisem jen přiblížit, s čím vším se musíme na Obecním úřadě potýkat, když chceme Svojetice posouvat dopředu. Je samozřejmě těžké všechny občany o těchto detailech srozumitelně informovat, ne každý má navíc čas tyto věci sledovat. O to jednodušší to pak má někdo, kdo na Facebook či jinam napíše: za všechno může (jako vždy) starostka, chodník měl už dávno být.
Dělám maximum pro to, aby do konce roku opravdu byl. Úředního šimla nedonutíme u těchto projektů k rychlejšímu cvalu, zákonné lhůty také předělat nemůžeme, ale o jedno bych chtěla poprosit hlavně reprezentanty zmíněných místních ekospolků: neházejme si alespoň my Svojetičáci u takhle důležitých věcí typu nového chodníku navzájem klacky pod nohy. Vždyť jde i o bezpečnost našich dětí.
Vaše starostka Martina Vedralová